Napsali o nás...
Návrh článku pro KURÝR 2014 ( úryvek najdete v zářijovém čísle )
Ve CHVILCE nebyla nikdy dlouhá chvíle
Společně se svojí dcerou jsme se rozloučily se školním rokem ve CHVILCE a za obě musím říct, že to byl rok plný radosti a příjemně strávených chvil, které moje dcera prožila nejen s dětmi, ale můj dík patří i všem paním učitelkám, které se dětem věnovaly. Panovala mezi námi vzájemná důvěra a to považuji za nejdůležitější. Byly jsme partneři a toho si v životě nejvíc cením.
V Říčanech jak známo najdeme mnoho předškolních zařízení, které se věnují dětem, ale CHVILKA se pro nás stala místem, kam jsme chodily rády a naučily se mnoho nového, zajímavého a osobitého. Samozřejmostí byl nejen profesionální přístup všech učitelek, ale také jejich osobní porozumění pro potřeby každého dítěte. Pravdou je, že ve školkách tohoto typu je méně dětí a zlí jazykové by mohli říci, jak je to jednoduché se za takových podmínek dětem věnovat. Často jsem se však stala pozorovatelem a měla pocit, že ne každý se věnuje této profesi s pocitem, jako by byl v kůži rodiče, kterému jde o dobro svého dítěte. Sama za sebe říkám, že dítě není šachovou figurkou, kterou můžeme přemísťovat z místa na místo, jak se nám zlíbí, ale vyžaduje trpělivý a laskavý přístup nás dospělých, aby se později dospělým samo stalo. Moje generace sice vyrůstala za jiných podmínek, ale to není důvod k tomu, abych na vývoj svého dítěte nahlížela slovy "Přežila jsem to já, přežije to i moje dítě." Nejde přeci o to život pouze přežít, ale také prožít a to jak nejlépe se nám podaří. Když jsem se byla ve CHVILCE podívat poprvé, viděla jsem, že nejde o pouhé hlídání dětí, ale o jejich všestranný rozvoj v oblasti pohybové, výtvarné, hudební i sociální. Sama jsem učitelka a zaujala mě školka, kterou založila také učitelka a zároveň maminka tří dětí. Sama jsem matka a vím, jak moc se proměnil můj postoj a náhled na učitelskou profesi poté, co jsem se stala sama matkou.
Musím říci, že jsem se doma dceři velmi věnovala, a proto jsem hledala podobný přístup a nyní, když máme za sebou jeden školní rok, vidím, jak se moje dcera ve školce v mnoha věcech zdokonalila, stala se sebevědomější a měla možnost naučit se a zkusit si v kolektivu dětí mnoho zajímavých věcí, na které nám doma nezbýval čas. Pravidelně jsem měla možnost navštívit několik besídek, na kterých děti předvedly rodičům svoje dovednosti, zažila jsem karneval, oslavy narozenin, zahradní slavnost a bylo pro mě příjemné, když jsem si přišla dceru nejen vyzvednout, ale společně s ostatními maminkami jsme zůstaly na zahradě a povídaly si o dojmech našich i našich dětí. Jako hmatatelná vzpomínka nám kromě mnoha fotografií zůstala obrovská krabice se spoustou výtvorů, ať už obrázků nebo ručních prací, které zdobí náš byt a staly se neokoukanou inspirací pro moji vlastní učitelskou praxi.
Kvalita školky se podle mého názoru neodvíjí od výuky anglického jazyka, zatímco řada předškolních dětí zaostává v jazyce mateřském, ani od nekonečné nabídky kroužků, ale od atmosféry, která ve školce panuje a co si z ní děti odnáší pro život. A také od možnosti, že se tam rády vrací, a to moje dcera i já určitě budeme. Mám pocit, že jsem našla jak dobrou školku, tak i dobrého "přítele".
Moje dcera si s sebou odnáší nejen hezké a dobré vzpomínky, ale také pocit, že kamarádi a dobří učitelé jsou základním kamenem pro další vzdělávání a školka a později škola místem, které se nám navždy vryje do paměti. Přála bych si, abychom i příští rok prožitý ve státní
školce mohly vzpomínat jen v dobrém a školce CHVILCE bych přála mnoho spokojených rodičů a jejich dětí, kterým pod ochrannými křídly paní učitelky Markéty, Jany a Jany rozhodně nebude dlouhá chvíle. Já osobně se těším, až k paní učitelce Markétě přivedu jednou svého syna ...
Úryvek ze sledování edukačního prostředí mateřské školy v rámci předmětu PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA
Zpracovala: Milena K.
5. ročník učitelství 1. stupně ZŠ, KS
Majitelkou herny a současně její zakladatelkou je od roku 2009 Mgr. Markéta Vašutová, která je nejen pedagogicky kvalifikovaná, ale má i veškeré osobnostní předpoklady k výkonu své práce - je sama maminkou tří dětí, dvě jsou školního věku a jedno ve věku dvou let. Zařízení založila v době, kdy její druhé dceři byly 3 roky a reagovala tak na nedostatek míst ve státních školkách a poptávku míst v regionu Praha - východ, konkrétně v Říčanech.
Postupem času s ohledem na narození nejmladší dcery musela s vlastní aktivní výukou na čas přestat, proto zaměstnala ve školce kvalifikovanou posilu.
Školka je určena předškolním dětem od 3 let věku, výjimečně je schopna vyjít vstříc i dětem mladším, ca. od dvou let. V současné době většina dětí školku opouští v době, kdy jsou přijaty do státní školky. S touto školkou se však loučí jen nerady.
V době, kdy moje dcera chtěla chodit do školky mezi děti, jsem z pozice nejen svojí profese, ale i jako matka hledala vhodné zařízení, které by se zakládalo na odborném zázemí, ale také na vlídném a laskavém přístupu k dětem a nejevila se navenek pouze jako "hlídání dětí". Myslím si, že v tomto ohledu se mi podařilo najít to správné .
Herna se nachází v samostatné budově na vlastní zahradě u rodinného domu paní učitelky, s vlastním sociálním zázemím, prostornou třídou a přilehlou zahradou s prolézačkami, trampolínou, pískovištěm a spoustou venkovních hraček. Děti tak mají útulné a bezpečné zázemí. Rovněž třída, ve které děti tráví svůj "školkový čas", působí velmi mile. Je vyzdobena obrázky a výtvory dětí, je v ní místo na malou svačinku, každé dítě má svoje místo u stolečku s židličkou, ve třídě je prolézačka se skluzavkou a stan s polštářky na odpočinek. Motivační je pro děti spousta kreativních her, tvořivých pomůcek a výukových hraček, které využijí především při příchodu do školky, než jim začne společná činnost. Ta probíhá od 8,30 do 12 hodin, začíná společným posezením v kruhu a sdílením zážitků. Vychází z pracovních bloků - z výtvarné a hudební činnosti, pracovního vyučování a čtení. Tyto činnosti se odvíjejí v duchu tematického vyučování, kdy určitý motiv (téma) prochází všemi činnostmi. Ty jsou od sebe odděleny zvukem zvonečku a říkankou, která nám připomíná, že budeme přecházet od jedné činnosti ke druhé nebo si dáme společně svačinku. V poledne se děti přemístí ven a společně se věnují hrám a skotačení, dokud si je nevyzvednou rodiče.
Děti se v jednotlivých dnech dělí do skupin podle věku, ale přirozeně s ohledem na zájem rodičů, kdy chtějí docházet.
Celkové zhodnocení edukačního prostředí, jeho kladů i záporů v porovnání s prostředím
1. třídy základní školy
V rámci pedagogické praxe jsme v nedávné době působila i v první třídě, kde jsem si odučila několik hodin a seznámila se s prostředím, ve kterém tráví svoje první školní dny prvňáčci. V současné době je tendence provázat předškolní přípravu se vzdělávacím prostředím prvních tříd. Z pohledu pedagogicky vzdělaného člověka a člověka, který i nadále prochází profesní přípravou na vysoké škole, jsem toho názoru, že školka tohoto typu s vlastním zázemím a kvalifikovanými učitelkami je víc než dobrým odrazovým můstkem pro nástup do první třídy. Z odborného hlediska, hodnotím-li například výtvarné nápady, jejichž galerie se nám doma pomalu vytváří, je vidět nevyčerpatelná studnice nápadů, která mi je jakožto učiteli velkou inspirací a dětem dává možnost pracovat s velkým množstvím technik a materiálů, vede je k samostatnému zacházení a práci s nimi, to vše kreativní cestou. Po hudební stránce se děti učí spoustu písniček, říkanek a tanečků, které potom pravidelně prezentují na besídkách pro rodiče. Musím říct, že i mezi rodiči panuje přátelská atmosféra, která je dětem příkladem a motivací, některé děti se navzájem navštěvují i mimo školku a tráví společně svůj volný čas.
Pozorovací arch (skupinový)
Datum: 5. prosinec 2013
Děti jsou v rámci třídních pravidel vedeny k vzájemné pomoci, pozdravu při příchodu a odchodu ze školky a rozvoji hygienických návyků - básnička "To jsou ruce, to jsou dlaně,..." jim připomíná dodržovat potřebné návyky. Paní učitelka jim je průvodcem při společných činnostech, podporuje samostatnost dětí, zároveň jim je však oporou ve chvíli, kdy si nevědí rady. Děti se pohybují v komunitě známých dětských tváří a svých vrstevníků, pravidelně se setkávají v konkrétní dny v téměř stabilním kolektivu, proto společně moc hezky vycházejí.
Hodin se svojí dcerou jsem v jejím povídání navštívila několik, obzvláště se mi v předvánočním čase líbily hodiny tematicky zaměřené na období čertů a Mikuláše.
Po příchodu si děti v kruhu společně povídaly o svých zážitcích s čerty a Mikuláši v kruhu rodiny. V části věnované tělesné výchově se rozehřály čertovskou honičkou a čertími skoky v pytli.
V předvečer Mikuláše si samy vyrobily kornout, aby ho mohly umístit za okno školky a čekat, copak jim asi Mikuláš s čertem nadělí. Ze čtvrtky vyrobily základ kornoutu, obarvily ho červenočernou barvou s vlastním dekorem, polepily větvičkami. Druhý den v něm potom našly dopis od Mikuláše a několik sladkostí a pozorností, které jim nadělil za jejich šikovnost a obětavou práci v kolektivu.
Společně si přečetly pohádku O čertovi a Káče, vzpomněly několik známých čertovských říkadel, pohádek a vyrobily si maňáska čerta a čerta z papíru. Obzvláště maňásek byl opět velmi inspirativním nápadem ... šlo o papírový pytlík, na kterém si děti vytvořily vlastní čertovský dekor, z plsti nalepily čertovi jazyk a rohy, uhlem dokreslily líčení a už si mohly společně zahrát čertovské divadlo J
V čem spatřuji těžiště působení učitelky mateřské školy na dítě předškolního věku
Mateřská škola je důležitým mezníkem ve vývoji dítěte předškolního věku. Do té doby bylo zvyklé na každodenní péči a kontakt s matkou, nyní se učí pomalému osamostatnění se, kontaktu s vrstevníky a postupnému "odloučení" od matky během dne. V tomto procesu sehrává učitel/učitelka bezpochyby významnou roli. Pro děti je vzorem nejen po stránce profesní, ale i osobnostní. Vedle maminky je to nejdůležitější osoba v zorném úhlu dítěte. Je mostem mezi domovem a předškolním zařízením. Může dítě motivovat, nabízet mu podněty k jeho osobnostnímu rozvoji s ohledem na jeho individuální předpoklady a možnosti, provést ho světem nejen kamarádů - vrstevníků, ale i dospělých v podobě každodenních všedních návyků a povinností. Je pro dítě průvodcem jeho vlastní socializace. Svými profesními kvalitami mu zprostředkovává svět dovedností z oblasti hudební, výtvarné a pohybové výchovy, provází ho herními aktivitami, světem knih, pomáhá mu naplňovat jeho životní prostor a vytvářet životní hodnoty. Je to člověk, který může být pro dítě jak inspirací, tak v opačném případě zdrojem jeho pozdějších handicapů. I když výchova, vzdělávání a socializace vychází z rodiny dítěte, přikládám předškolnímu vzdělávání důležitou roli v utváření sebepojetí dítěte a jeho dalšímu postoji ke vzdělávání.